Důsledky globálního oteplování
Globální oteplování už dnes není žádnou teorií. Změny klimatu se nám promítají přímo před očima a ani nepotřebujeme přesná měření k tomu, abychom je dokázali. Vidíme, že v zimě stěží napadne trocha sněhu, zatímco léto přináší nesnesitelná horka. Pokud bychom hledali přesvědčivější důkaz, můžeme se podívat na Keeligovu křivku, zobrazující koncentraci CO2 v atmosféře – hlavní faktor ovlivňující oteplování planety a zjistíme, že za posledních 50 let stoupla o třetinu.
Důsledky zvýšené teploty vzduchu, vody i zemského povrchu jsou ovšem daleko rozsáhlejší, než se může zdát. Teplé ovzduší je schopné udržet více vody a dochází tak k prudkým srážkám a povodním, zatímco v suchých oblastech, odkud vítr odnáší mraky a vlhkost, dochází k rozšiřování pouští a ztrátě úrodné půdy. V horkých, suchých i naopak na vodu bohatých oblastech se podmínky stávají extrémními a kvalita života místních obyvatel se tak snižuje, že jim hrozí nutnost svou vlast opustit a hledat místo k životu jinde.
Oteplení také přispívá k postupnému rozpouštění ledovců. Ty se potom lámou na větší či menší kry, plovoucí po moři, které značí nebezpečí pro proplouvající lodě. Kromě tohoto drobného problému rozpuštěná voda z ledovců i kusy ledu padající ze zmrzlých hor zvyšují hladinu oceánu. V důsledku mnohým ostrovům a pobřežním městům hrozí zatopení. Například holandský Amsterdam nebo Rotterdam skončí pod mořskou hladinou při jejím zvýšení o pouhý 1 metr (odhaduje se, že do konce 21. stol. stoupne o 2 m). Už teď jsou v Asii některá rýžová pole v blízkosti oceánu zatopena slanou vodou a tak se stávají neplodnými.
Dokonce i tak velké fenomeny jako mořské proudy jsou v ohrožení. Mohou zaniknout, nebo změnit dlouho udržovaný směr a tím výrazně ovlivnit klimatické podmínky břehů, které obeplouvají a jejich širokého okolí. Toto je pro nás alarmující zpráva, protože bez Golfského proudu přinášejícího teplo Evropě, by se u nás rapidně ochladilo.
Na změnu klimatu reagují celé ekosystémy: zvířecí i rostlinné druhy vymírají, jiné se naopak přemnožují v oblastech, kde se dříve vůbec nevyskytovaly a zde potom škodí místní vegetaci. Mimo jiné se tak dostávají i nemoci jako malárie, typické pro teplejší oblasti, do mírného pásu.
Vidíme tedy že globální oteplování není drobnou nepříjemností, ale přináší s sebou řetězovité reakce, které povedou až k migracím obyvatelstva, nedostatku potravy, šíření nemocí, aj.